Kdyby to tak bylo od začátku, troufám si říci, že bychom si ušetřili zřejmě spoustu zklamání. Tedy ne my všichni.

Od počátku tohoto konfliktu tady totiž byli lidé, kteří toto říkali. Jenže naše vládní propaganda jela linku Rusové jsou "dementi", kterých se nemusíme bát, protože do roka a do dne jim ty lopatky dojdou, a to co mají ve skladech je stejně starý a nepoužitelný. Sice asi nějaké ty jaderné hlavice mají, ale ty nepoužijí, protože jim to strach z odvety nedovolí, a my budeme slavit v Moskvě.

Postupem těch 1000 dní války se ukázalo ovšem něco docela jiného. Ukázalo se, že "dementi" jsme my, protože není nic horšího, než podcenit nepřítele, a přeceňovat sám sebe. Ukázalo se, že to, co jsme mohli, jsme už do války poslali. Že toho nebylo moc, a že ten šrot byl taktéž na naší straně. Že žádná zázračná zbraň se v našem arzenálu nenachází, ba dokonce se tam nenachází už ani náboje do těch zbraní starých. A nemusely by být ani zázračné. Evropa se dokonale odzbrojila a my s ní. Kdyby nás chtěl kdokoliv napadnout, byla by lepší chvíle?

Kdybychom neměli ještě pozůstatky z Československé lidové armády, mohli bychom jim tak maximálně mávat kšiltovkou nebo baretem generála Řehky. Podcenili jsme to. Trestuhodně. Vládní propaganda tu stvořila stádo nesvéprávných jedinců šturmujících proti jaderné velmoci, nemaje alespoň základní protivzdušnou ochranu nebo plán, co v případě útoku takové velmoci dělat. Černochová se tedy snaží vyvolat dojem, že všeho je dostatek a všechny, kdo si to nemyslí, nazývá blbečky. Je ještě něžná, Foltýn pro názorové odpůrce zavedl oficiální pojem svině. Do dobrovolného předurčení se jim skoro nikdo navzdory té propagandě nepřihlásil, bránit svůj stát nechce ani polovina lidí, aktivní zálohy jsou mizérie. Než bychom vysoutěžili tendr na konzervy pro vojáky na frontě, asi by pošli hlady. I těch pár co máme.

Mezitím Rusko přešlo na válečnou ekonomiku, odřízlo se od Evropy a zbrojí i bez krádeží čipů. Aktuálně nám tu už i Novinky přinášejí článek, jak nejmenovaný dezertér popisuje ruský jaderný zbrojní arzenál jako fungující, dobře promazaný stroj. Jak "Práce na údržbě jaderných zbraní probíhá neustále, nezastaví se ani na minutu a v některým oblastech sice mohou být staré zbraně, ale země má ohromný jaderný arzenál, ohromný počet hlavic a neustálou bojovou pohotovost na moři, na zemi i ve vzduchu."

Vychází mi z toho jediné. Potom, co se nám v plné kráse Rus předvedl Ořešák, už nelze jednak jinak, než přiznat, že tohle je opravdu průšvih. Že pokud se začne jaderná válku s Ruskem, skončí to velkou dírou a jediné, co budeme moct dělat bude, že se budeme dívat, kam ten nějaký Ořech dopadne. Na Brusel už je natažený ukazováček, my jsme jako pucfleci zatím naštěstí mimo rozlišovací schopnost těch, co potenciální cíle určují, a zřejmě nebylo uznáno za vhodné na nás plýtvat něčím tak drahým.

Takže bych v to šturmování byla už opravdu opatrná, všehoschopných šílenců je dost na obou stranách.