Když něco Ukrajina chce, tak si to taky vydupe. Asi tak by se dal shrnout přístup jejích úřadů.

Předpokládá asi totiž, že každá vláda bude tak servilní jako ta naše a klidně zničí vlastní zemědělce i zpracovatelský průmysl pro krásný modrý oči ukrajinských agrárních oligarchů. V případě těchto tří zemí to ale nezafungovalo a hned je oheň na střeše.

Polsko si svůj zemědělský trh chrání odjakživa a dobře dělá. Takže i když patří mezi největší podporovatele Ukrajiny ve válečném konfliktu, deklaruje: "Nedovolíme, aby Polsko bylo zaplaveno ukrajinským obilím, protože by to poškodilo polské zemědělce." Prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. My si nechráníme nic, míra naší vlezlosti do cizího pozadí nezná mezí, a tak si ničíme i to co zbylo, a pak od vládních poradců posloucháme, jak si máme do toho Polska jezdit jídlo nakupovat.

Poláci tak učiní bez ohledu na stanovisko Evropské komise, protože zatímco to je čistě ideologické, oni tvrdí, že zákaz poslouží nejen zemědělcům, polské ekonomice a evropské solidaritě, ale i potravinové bezpečnosti, a to nejen v Polsku ale i ve světě. Bravo.

Ono je to totiž poměrně logické i z důvodu, že se sami Ukrajinci zaklínají tím, že zmíněné obilí je na transfer pro hladovějící Afriku a Černomořské přístavy jsou nefunkční. Jenže obchodníci v Evropě ho samozřejmě skupují místo toho místního, protože je násobně levnější a Ukrajina osud svého obilí kromě jeho mediálního obrazu neřeší, a prostě ho prodá ho tomu, kdo platí víc a nazdar. Chudáci africké děti z toho potom nevidí ani kilogram chleba, ačkoliv jako záminka jsou dobrý. Viktor Orbán to rovnou označil celé za podvod, a evidentně má pravdu.

Jelikož se ale zákaz nevztahuje na tranzit, nechápu, proč se ti Ukrajinci tak vztekají. Pomoci Africe prodejem jejich obilí jim nic nebrání, jedině by tu o ni vůbec nešlo. Jedině by nám zase tak trochu ,v čele s Evropskou komisí, věšeli bulíky na nos. To by potom samozřejmě smysl dávalo.

Naše ukrajinská vláda to nepochybně odsoudí též, protože ta už ani neví, co to znamená hájit zájmy občanů, natož zemědělců své vlastní země, a čekám kdy se připlazí s myšlenkou, že celé ty zásoby skoupí a odvážně si na to klidně půjčí. Prostě stylem po nás potopa a děj se vůle čí chceš.

/

DOL

DVAR NOVÝČL