I tak by se dal nazvat nejnovější vývoj situace, který započal zákazem dovozu ukrajinského obilí do Polska.I tak by se dal nazvat nejnovější vývoj situace, který započal zákazem dovozu ukrajinského obilí do Polska.
Osobně jsem přesvědčená, že naprosto každá země má právo si o svém trhu a jeho ochraně rozhodovat sama a nikdo ji nemá v tomto směru co diktovat. Jenže po měsících neustálých ústupků a protěžování se tím, že někdo neskáče tak, jak si v tomto směru zhýčkaná Ukrajina píská, se ta cítila okamžitě dotčena. Natolik dotčena, že za tuto do modrožlutého nebe volající drzost podala na Polsko žalobu.
Mimochodem co se obilí týká, například Maďarsko do konce roku 2022 nemohlo za své peníze vyvézt do Súdánu ani gram z plánovaných 10 tisíc tun ukrajinského obilí, protože Kyjev k tomu nedal povolení. 3,5 milionu eur dalo už loni Maďarsko na program s názvem Obilí z Ukrajiny a hádejte, kolik ho bylo za tyto jeho peníze do Súdánu skutečně odesláno. Podle ministra hospodářství ani gram. A tahle země má drzost někoho žalovat a zaklínat se solidaritou? Kde jsou ty miliony?
A to se zase recipročně, a nutno dodat, že zcela oprávněně, vztekl polský premiér Morawiecki a řekl, že tedy už dál nebude zemi, která ho vydírá žalobou dál pomáhat, a že o dalších zbraních od něj si může nechat Ukrajina jen zdát.
V tu chvíli se ovšem toto rozmazlené východní děcko naštvalo ještě víc, okamžitě zapomnělo, co pro něj Polsko do té doby udělalo, na všechny ty miliardy (podle poslance Bosaka celých 101 mld zlotých), zbraně, podporu, péči o milion jeho uprchlíků a vůbec veškerou možnou podporu a poté, co polský prezident Duda v OSN prohlásil, že Polsko má právo se bránit a nenechat se stáhnout pod hladinu společně s ním, uvalil na něj známý radikální ukrajinský, roky fungující web Mírotvorce něco jako klatbu.
Ukrajinští Banderovci, ano ti, kteří podle aktuálních trendů vůbec Banderovci nejsou, ho totiž na tomto webu oficiálně zařadili na tento svůj "likvidační seznam". A ne, tento server opravdu není žádná dětská počítačová hra, je to regulérně dostupný web, který obsahuje seznamy tzv. nepřátel Ukrajiny, včetně osobních údajů. Radikálností řešení "nepřátelské otázky" se nijak netají. V minulosti se něm ocitli například tisíce novinářů, včetně adres, nebo kancléř Gerhard Schröder, nebo maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó. Německo požadovalo po Ukrajině odstranění tohoto webu, leč marně. Web jede evidentně zcela bezstarostně dál.
Takže se ptám, je tohle ta Ukrajina, kterou chceme dál podporovat? Jak to, že tohle prezidentu Zelenskemu nevadí? Jak to, že to nevadí jako spojenci Polska v NATO ani nám? Ozveme se proti tomu tak rychle, jako jsme zařízli "dezinformační" weby u nás? Nebo to vymlčíme? Není to trochu nebezpečný precedent?