A samozřejmě, že je to v rámci našeho dobra, protože jak uvedl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič: "Chceme pomoci lidem zefektivnit své domovy, aby byly energeticky účinnější, pohodlnější a zdravější. A to je výhra pro všechny občany."

A nemyslete si, tak daleko na to, aby si celá naše země změnila kompletně systémy topení to opravdu není.

Dohodu musí sice teď obě instituce ještě formálně schválit, ale už nyní hýří nadšením a plácají se po ramenou, jak se jim to perfektně povedlo.

Takže pojďme se na tu evropskou výhru podívat. Podle současného návrhu budou první na řadě komerční a veřejné budovy. Do roku 2030 budou muset být renovovány, tak aby byly energeticky účinnější než 16 % emisně nejnáročnějších budov v zemi a do roku 2033 budou muset dosáhnout alespoň 26% zlepšení.

Nejsložitější byla dohoda ohledně obytných budov v Evropě, ale i to se nakonec soudružsky povedlo. Jak jinak. Ty budou muset do roku 2030 dosáhnout 16% snížení spotřeby primární energie a do roku 2035 dosáhnout snížení v rozmezí 20–22 %, přičemž více než polovina tohoto snížení (55 %) bude dosažena renovací emisně nejnáročnějších budov. Kdo to všechno bude platit? No hádejte. My všichni.

Konečným bruselským cílem je do roku 2040 dekarbonizovat vytápění a úplně vyřadit kotle na fosilní paliva. Kde všechny ty alternativní zdroje budeme brát, za co je budeme brát, jakou mají dobu funkčnosti, jaké možnosti opravitelnosti, likvidace a návratnosti všech těchto investic a aspektů je zřejmě úředníkům jedno. Ono se to zase nějak zalepí. A nebo taky ne.

Jo a taky bude povinnost instalovat solární panely zatím na nové budovy, veřejné budovy a stávající nebytové budovy, pokud projdou rekonstrukcí, která vyžaduje povolení. Pro soláry platí výše uvedené samozřejmě též a možná ještě víc, než třeba na taková tepelná čerpadla. Kde mimochodem už zase začíná vadit plyn, kterým se plní.

Takže ano, celá ta EU je jedna velká výhra. Otázka je pro koho, že? Pro nás tedy určitě ne.